neděle 17. ledna 2016

Soustředění na Turnovské chatě

Minulý čtvrtek jsme měli oddílovou výroční schůzi. Probrali jsme výsledky, radosti i starosti, a potom jsme s několika kamarády schůzi protáhli až do pozdních hodin.
V pátek jsme se skupinou dospělých a blízkými přáteli vyrazili na první soustředění letošního roku. Konečně! Už od srpna jsme žádné neměli a já mám tyhle akce moc rád. Nikdo to moc nehrotí a nevnucuje nám nějaká přelomová moudra. Přes den makáme a večer v klidu posedíme a upevníme týmového ducha.
Letos jsme po pár letech opět vyrazili na Turnovskou chatu, pod rozhlednu Štěpánka. Tentokrát už byl dokonce i sníh, takže jsme už v pátek otestovali tratě, a potom si vyříkali některé organizační věci a plán na příští rok.


Sobotu jsme strávili na tratích v okolí. Stačí vyjít z chaty a nandat lyže. Dopoledne delší trénink bruslením a odpoledne jsem si dal intervaly klasikou do kopce. Tratě nejsou moc známé, takže je tam celkem prázdno, ale určitě doporučuju!
Večer byl opět hodně klidný, snažíme se dodržovat nová skupinová pravidla :-)  Panáky se letos nekonaly vůbec, ale obsluha za nás všechno dohnala. Bohužel se mi vybil telefon, takže jsem tenhle zážitek nemohl natočit. Bohužel taky došlo všechno jídlo na chatě, takže jsme museli vykoupit i veškerou zásobu chipsů.
V neděli jsme vyrazili na výlet na Jizerku. Tohle místo se okoukat nedá, i když vypadalo o dost jinak, než před třemi týdny. Tam jsme dali oběd a vyrazili domů. Tuhle cestu si ještě chvíli budu pamatovat, protože mi totálně došlo a nakonec mi ujeli všichni. První lyžování je pro mě vždycky trápení a asi se z toho ještě chvíli budu sbírat.





Soustředění rozhodně nezklamalo. Potrénoval jsem, popovídal si s kamarády. Je vždycky fajn, když člověk trénuje s někým, a potom si o tom může i pokecat. Co mě trochu překvapilo je fakt, že se jednalo o první soustředění po hodně dlouhé době, kde jsem nepil. Čekal jsem tedy, že budu mít víc energie, ale bohužel opak byl pravdou. Třeba aspoň efekt bude větší :-)
Zítra zpátky na asfalt, snad budu mít lepší pocity z výkonů....

středa 6. ledna 2016

Můj odkaz lidstvu + novoroční Mísečky

Každý po sobě chce něco zanechat. Rodinu, barák, firmu….podle mě moc mainstreamový. Jdu na to tedy jinak -  nechám po sobě X neúspěšně uspořádaných akcí.

Zimní azimuty

Super aktivita Vaska. Myšlenka je taková, že se několikrát za zimu potkáme na tréninku, který bude zaměřen na azimuty a vnímání vrstevnic. Loni to bylo moc pěkný. Vask to celý pošéfoval sám a bral jsem to jako samozřejmost, jak už to asi bývá.
Letos už dostal rozum a část tohohle seriálu směřoval pořadatelsky jinam. A protože jsem to využíval, vzal jsem si jeden trénink na sebe (idiot!). Upravování mapy mě stálo hrozně moc času, potom přišla revize terénu, potom startovky atd., což je sice klasika, ale i to něco zabere. Roznos mě stál nejen další čas a kilometry, ale snad i dvě největší chyby za celý rok. A mimochodem taky zjištění, že přibyla jedna mega oplocenka. Naštěstí mi s půlkou pomohla ségra.
No nic, den D. Příprava, jak se dočtete níže, nebyla ideální, nicméně všechno nějak proběhlo. Někdo se ztratil, nikdo nenadával (i když bylo špatně měřítko, chyběl jeden strom, a dvě kontroly kvůli oplocence taky). Já jsem, i přes pocit hodně špatně odvedené práce, přežil.


Indoor HPL

HPL je už pevně zažitý termín pro Hradeckou pivní ligu. Párkrát do roka se sejdeme, dáme pivní štafety, a potom to zapijeme někde v hospodě.
Bydlím doma prakticky sám, zahradu máme velkou, tak proč to nevyužít? Fajn, odhlasoval se termín, zmapoval jsem zahradu i široké okolí, roznesl kontroly a připravil kelímky.
Blbý bylo jen to, že termín HPL vyšel jen den před výše zmiňovanými Zimními azimuty. Kdyby můj mladý, nezkušený bratr nevrhnul, mohli jsme i vyhrát. To se bohužel nestalo. Ale afterparty byla taky. (Asi nemusím nijak popisovat to, jak jsem druhý den vypadal a v jakém stavu jsem Zimní azimuty organizoval…..)
Nicméně i tohle nějak proběhlo a sanitka tentokrát přijet nemusela.

APK

No a to nejlepší nakonec. Loni na podzim jsem byl osloven, jestli bych nechtěl udělat areál pevných kontrol, jako už mají všechny další oddíly. Proč ne? Zapícháme pár kolíků, objednáme info tabuli a bude hotovo. Hm, tak přesně takhle to neprobíhalo.
Přidal se ke mně Šába a Tom Vítek. Kontroly pro veřejnost namalujeme na stromy, a k tomu přidáme kontroly jen pro orienťáky, které osadíme reflexama a zapícháme do země. Super, to taky půjde. 22 kontrol pro veřejnost, 50 jen pro nás.
Potom ale přišly na řadu povolení od města a lesů (pro jistotu státních i městských). Do toho se nikomu moc nechtělo, takže jsme to tak nějak nechali plavat. Školy bylo dost a dalších starostí taky.
Přišel podzim a s ním taky nutnost dotáhnout tenhle projekt do konce (do konce roku je potřeba vyčerpat dotace). Tím se obnovily jednání o povolení, shánění materiálu atd. Mimo jiné jsme taky zjistili, že už jsme na to jen já a Šaby, Tom Vítek se vydal věnovat novému oddílovému webu.
No a už jsme zase v prosinci. Předcházelo tomu projednávání smluv s lesy. Zde jsme zaměstnali sami sebe, městské lesy, jejich právníka, našeho právníka, našeho předsedu a další. Nakoupili jsme materiál, zaúkolovali další lidi při úpravách návrhu informační tabule, a mohli jsme se dát do práce.
Ve stejný den, kdy proběhly výše zmíněné Zimní azimuty (a ano, ten den, kdy jsem byl v tak oslnivé formě), jsme vyrazili malovat kontroly na stromy. Vzali jsme čelovky, brousili stromy a malovali.
A to vše jen proto, abychom potom došli na první kontrolu vyzvednout víčka od plechovek a zjistili, že před čtyřmi hodinami namalovaná kontrola vypadá takhle.

V neděli jsme si se Šábou dali sprint, oběd, další sprint (o výsledcích škoda mluvit), stavili se v dokonalým pivovaru (kam se ještě rozhodně, každý z jiných důvodů, vrátíme!), pokecali o tom, jak to uděláme dál a šli spát.
No a v pondělí jsme malovali druhou polovinu našich slavných kontrol. Na tu první část jsme se už raději nedívali. Potom následovala vánoční besídka OK99, vystřízlivění, třídní sraz, vystřízlivění a Vánoce.
Záměrně jsem APK neřešil, protože už jsem to fakt nechtěl ani vidět. V sobotu 26. ale přišel čas. První část kontrol jsem s kartáčem a pilníkem proběhal dopoledne. 11 ze 13 kontrol bylo špatně úplně, takže jsem je obrousil a další tři hodiny byly v háji. A k tomu, jako bonus, jsme jednu kontrolu namalovali na úplně špatný místo. No nic - oběd a návštěva další babičky (samozřejmě jsem v této nudné chvilce nechal nabíjet světlo). A když jsme se vrátili, tak jsem vyndal světlo z nabíječky a vyrazil na další broušení stromů. Statistika tentokrát lepší. Šest z devíti stromů ok! Zavolal jsem tuto radostnou novinu Šábovi a v pěkných 21:00 jsem dorazil domů.
V neděli jsme se sešli v 8:30 u nás, nabrali barvy, štětce, pilníky, kartáče, jídlo, pivo a vyrazili do lesa, kde jsme všechny kontroly šťastně předělali.

Konec? Ani náhodou :-) Po návratu z Míseček jsem se vrátil do lesa. Už jsem tam strávil další tři pěkné večery a spousta pěkných dní nás ještě čeká, ale v tomhle počasí je to vyloženě radost…. Čeká nás usazení informační tabule, tisk map, prodej map, info na web, prezentace areálu, reflexy na kolíky a zapíchání těch 50 kolíků. A po tom všem….asi zjistíme, že se ty namalovaný kontroly opět rozmazaly a zase budeme brousit a malovat.
Taky si udělejte APK, je to pohoda a zábava! :-P
Tohle všechno sem nepíšu proto, aby mě někdo litoval, ale proto, abych si to za rok přečetl a připomněl si, jakej naivní debil jsem byl. Nebo proto, abych zjistil, že jsem se vůbec nezměnil…

Mísečky

28.12. jsem položil pilník, štětec, zavřel barvy a konečně vyrazil za kamarády na Mísečky. Vrátil jsem se sem po třech letech a rozhodně jsem nelitoval. Partu neskutečně aktivních lidí okolo Adama Braveného (klobouk dolů, stojí za kouknutí) doplnila i celá řada orienťáků z HK, Brna a Prahy, takže nás nakonec bylo skoro 40.
Upřímně řečeno, takhle dobře jsem se už pár měsíců nebavil. Retro závod na lyžích, degustace nápojů, pivní štafety, promítání Adamových filmů, a k tomu slušná kilometráž naběhaná po Krkonoších i Jizerkách. 


Nenudil jsem se ani chvilku a přijel totálně vyřízený. 
Samozřejmě jsme řádně oslavili i Silvestra. Baptiste, který se s Topčou přijel podívat, docela čuměl, když viděl, jak 37 lidí exuje ledově vychlazený Braníky a dávají si krosy po celém okolí :) Já jsem běžel s Míšou Omovou a čas jsme měli jasně nejlepší. Kvůli malé technické chybě jsme bohužel byli disk. Nicméně, ještě nikdy jsem neviděl tolik lidí zvracet najednou!

Celý týden jsem si moc užil a děkuji Ádovi i celý partě, za rok snad znovu!


PS: Poprvé v životě jsem si dal novoroční předsevzetí, ale to si nechám pro sebe :)